Pro zimní přípravu U9 jsme si naplánovali na každý měsíc účast na jednom turnaji. Ten lednový náš čekal hned v úvodu měsíce v Poličce. První výzvou bylo počasí (celou noc sněžilo), které prověřilo řidičské schopnosti našich skvělých rodičů (obzvlášť 2 posádky zažily dobrodružství, kdy je navigace vehnala na neudržovanou cestu, značenou jako cyklotrasa. Stádo srnek nás tam dost překvapeně pozorovalo). Další výzvou byla už samotná hra – většinu našich hráčů čekala ten den hra na postech, kde doposavad příliš často nehráli. A pro Mišku Hlouška to byla navíc premiéra v odpalování letícího nadhozu.

Na turnaj se sjelo celkem 5 týmů, takže nás čekaly 4 zápasy. Nejprve jsme nastoupili proti, nám neznámemu, týmu Ježci Jihlava. Na pálce se nám dařilo, ve 4 směnách jsme doběhli pro celkem 11 bodů. Jen v jedné směně jsme nebodovali vůbec. Naše pole nedostalo bohužel příliš možností se prosadit, soupeř se za celý zápas dostal jen 2x na metu, 3 auty jsme zahráli my a o zbytek se postaral soupeř sám (12 SO).

Dalším soupeřem byli již tradičně dobře hrající trutnovští Rytíři, kteří naši obranu zaskočili hned v první směně, takže jsme po sérii odpalů v kombinaci s našimi chybami obdrželi 5 bodů. Náš útok byl naproti tomu zastavován maximálně na 2. metě. Naše obrana se postupně zlepšovala, soupeř bodoval v dalších 3 směnách už jen 3x. My jsme si body bohužel připsali až ve 3. a 4. směně, takže jsme prohráli 3:8.

V zápase proti Nuclears Třebíč jsme sice pálili tvrdé odpaly, ale naráželi jsme do nepropustné obrany soupeře. Mety jsme obsadili jen 4x, žádného běžce se nám ale nepodařilo posunout až domů. Soupeř rovněž skvěle pálil a v prvních 2 směnách i bodoval. Pak už držela naše obrana čisté konto. Na závěr jsme zahráli i pěkný double out – line drive na spojku a příhoz na 1B, ze které „utekl“ běžec. Zápas jsme prohráli 0:7.

V posledním zápase jsme hráli proti pořádajícícmu týmu Waynes Pardubice. Odpaly tentokrát skrz pole procházely, přesto to z naší strany nebyl úplně dobrý zápas, pálila totiž jen půlka lineupu, té druhé asi už nezbývaly síly – 10 SO ve 4 směnách je moc. Soupeřovy odpaly naše obrana tentokrát bezpečně likvidovala – zmínit musím Madlin backhandový chyt na spojce, kdy se vytáhla jako kdyby měla dvoumetrovou ruku. Výhra 6:0 znamenala, že jsme celkově obsadili 3. místo za vítěznou Třebíčí a Rytíři.

Turnaj to byl užitečný z mnoha stránek – chybělo nám 5 opor týmu, takže si ostatní mohli vyzkoušet jaké to je na postech o kterých zatím třeba jen snili. Jaké to je odehrát všechny zápasy a vydržet fyzicky až do konce. A jaké to je, když je zápas jen v jejich rukou – jejich výkony rozhodují o úspěchu či neúspěchu týmu. Nám trenérům ukázal v čem zaostáváme a na čem je třeba zapracovat. Pochválit musím Míšu, protože se ničeho nebál a své místo v týmu si našel, Týnu za nejdelší odpal dne, Pepu a Madlu za stabilní pálku a dobré polařské zákroky a Sebíka s Niky za statečný boj na pálce.

Alena