Jaro se nezadržitelně blíží a konec naší zimní přípravy také. Proto nás v neděli 6.3. čekal náš poslední halový turnaj. Tentokrát jsme se vypravili na Kladno do prostorné nafukovací haly místní ZŠ.

V úvodním zápase jsme se střetli se Sabatem a zápas jsme od první chvíle ovládli – v každé směně jsme doběhli pro plný počet 5 bodů, jen 3x ve 4 směnách jsme byli soupeřem autováni. Naopak v obraně jsme dokázali udržet 2 směny zcela bez bodu. Konečné skóre 20:6.

Dalším soupeřem byli domácí Miners, se kterými jsme se utkali vůbec poprvé. Opět jsme dokázali ve 3 směnách doběhnout pro plný počet bodů, i když ve 3. směně se nám nepovedlo získat ani bod. Soupeř zahrál celkem 8 autů ze 12 možných. Naše obrana naopak fungovala bezvadně a ačkoliv soupeř obsazoval mety, žádný bod nám domů neproklouzl. Výsledek 15:0.

Posledním soupeřem základní části bylo Tempo. Tento zápas už měl dramatičtější průběh. Je to náš odvěký rival, se kterým se o vítězství vždy přetahujeme a o napínavé baseballové okamžiky není nouze. Do zápasu jsme vstoupili lépe, když jsme po 1. směně vedli 4:1. Pak se náš útok zbrzdil a v dalších směnách jsme si připsali vždy jen 1 bod, respektive 2 ve 4. směně. Tempu jsme dovolili další doběh až ve 3. směně a po 5 směnách byl stav 9:3. Soupeř sice přidal 2 body na začátku 6. směny, ale naše dohrávka už nebyla nutná, vyhráli jsme 9:5.

A už jsme čekali jen na finále. Děti o pauze dost řádili, takže jsme byla zvědavá, jestli budou mít na další zápas ještě dost sil….

Finálovým soupeřem bylo opět Tempo, které vyhrálo los a tak jsme do zápasu šli jako hosté. Průběh zápasu byl ještě napínavější než ten předchozí. Krásné baseballové zákroky předváděly oba týmy.  Stav po 1. směně 1:1, v další směně zaznamenává soupeř 3 rychlé auty a sám naopak 1x dobíhá pro bod. Třetí směna je směnou obran, žádný bod. Naopak další směna se nám daří, dobíháme 4x, soupeř jen 1x. Konečně vedeme 5:3, což v této kategorii ale nic neznamená. A to se ukazuje hned v další směně. My nic, soupeř využívá naší slabší chvilku v obraně a 5x skóruje – 5:8 prohráváme a jdeme naposledy na pálku. V tu chvíli by si na nás nikdo nevsadil ani pětník. I kdyby se nám povedlo 5 možných bodů, budeme mít náskok jen 2 body a soupeř má dohrávku… Jenže děti takhle nekalkulují, ony prostě hrají a pro těch 5 bodů opravdu (bez jediného autu) doběhly. Takže jsme vedli 10:8 a šlo se na dohrávku. No a zázraky se někdy dějí. Zahráli jsme 3 rychlé auty a konec, vítězství! Neuvěřitelné.

Trochu hodnocení: Na turnaji jsme měli 12 hráčů, z toho jednoho osmiletého, který poprvé pálil na nadhoz a šlo mu to dost dobře. Na pálku ve všech zápasech (včetně finále) chodilo všech 12 hráčů a nebyl nikdo, kdo by během celého dne pálil špatně. V posledních týdnech jsme se na pálení z nadhozu na tréninkách víc zaměřovali a bylo to myslím poznat. Samozřejmě nepovedlo se vždy vše a vím kdo potřebuje na čem ještě zapracovat – takže v tomto směru turnaj splnil účel. Hodně si cením odpalů našich „drobnějších“ hráčů Niky a Sebíka, kteří se za zimu hodně zlepšíli. Náš line up tak nemá slabinu, pálí i bodují i hráči z konce pořadí. Běh po metách se také hodně zlepšil, se slajdy nemá problém nikdo. Moc si cením, že většina hráčů dokáže udržet pozornost, není to v této věkové kategorii rozhodně standardní. Souhru obrany jsme zatím moc nepotrénovali, ale nebylo to příliš znát. Největší slabinou je asi pozornost catchera a jeho zapojení do autování běžců. A co se moooc vylepšilo, je chytání míčů po zemi. Je vidět, že intenzivní trénink už se začal projevovat. Nejvíc mě ale baví, že je vidět jak je to baví a jaká je v týmu pohoda 🙂

Alena