O víkendu 13.-14.5. jsme s naším týmem U10 vyrazili na Stříbrný Super Cup na Sabat.

Neměli jsme to daleko a tak jsme nemuseli vstávat nijak časně. Počasí nám také přálo, ideální podmínky na hru tak byly zajištěny.

Ve skupině B nás čekali soupeři z Tempa, Sabatu a Rakovníka. Malí orlíci dorazili na turnaj v dobré a bojovné náladě, a ta jim vydržela po celou dobu turnaje.

Jako první nás čekalo „derby“ s týmem Tempa Titans. Naši hráči vletěli do zápasu s vervou a chutí hrát a již záhy se velmi dobrou pálkou, na níž soupeř jen těžko hledal protilék, prosadili jak na hřišti, tak na výsledkové tabuli. Titáni ke konci zápasu sice výsledek lehce korigovali, nicméně naše vítězství 12:7 ohroženo nebylo.

Další soupeřem nám po krátké přestávce byl tým z Rakovníka. Tento tým zatím sbírá zkušenosti, přesto nám nedal nic zadarmo. Našim hráčům se ale na pálce dařilo ještě lépe než ráno, a srdnatě bojující soupeř jen těžko hledal způsob, jak naší útočnou lavinu zastavit. I tento druhý zápas jsme vyhráli.

Jako poslední ze skupiny nás čekal silný domácí tým Sabatu. Orlíci však letěli na vítězném vzdušném proudu a ani v tomto zápase neponechali nic náhodě. Skvělou pálkou, agresivním během po metách a důslednou obranou si zajistili poměrně jednoznačné vítězství 13:3.

Třemi vítězstvími jsme se tak probojovali do semifinálových bojů. Ty jsme zahájili v neděli ráno s druhým týmem ze skupiny A, Kotlářkou Praha. Útočná síla orlů ovšem nijak nepolevila ani v neděli, a přestože soupeř zahrál plno hezkých akcí v obraně, pálkařskou lavinu nezastavil ani on. Na tabuli svítilo konečné skóre 11:3 v náš prospěch. To znamená jediné: Čeká nás finále! Do něj se po velmi vyrovnaném boji a těsném vítězství nad Joudrs probojovali titáni z Tempa.

Před finále ještě proběhly soutěže Masters. Vybraní hráči se snažili podat nejlepší výkony, a přestože nám všechny „dispiclíny“ nevyšly úplně přesně podle našich představ, v celkovém hodnocení jsme nasbírali úctyhodných 4131 bodů, což nám v soutěži Masters vyneslo celkové 2. místo.

 

Soutěže Masters proběhly a už je tu finále. Začínáme trochu nervóznější než obvykle, a dovolujeme po sérii chyb soupeři skórovat. Naše chyby však již naštěstí soupeř v první směně nepřetavil do bodového zisku a šli jsme pálit. Na hráčích byla vidět velká zodpovědnost, jde přece o finále! Marně jsme jim říkali, že je to zápas jako každý jiný, šlo to prostě trochu víc ztuha. Přesto jsme se i na pálce prosadili a srovnali průběžný stav na 1:1. Co bylo ale důležitější, pole se zkoncentrovalo a můžu prozradit, že v zápase již soupeři skórovat nedovolilo. Naopak na pálce jsme vytvářeli soustavný tlak, který se podařilo transformovat do dalších dvou bodů. Po závěrečném autu tak na tabuli zářilo skóre 3:1 v náš prospěch. Vítězství v turnaji! Vítězství ve Stříbrném Super Cupu! Postup na Zlatý Super Cup!

Zápasová atmosféra pomalu odeznívá, nastává závěrečný ceremoniál. A na něm další velmi příjemné překvapení: Kromě poháru za celkové vítězství v turnaji si náš tým odnáší další 3 individuální ocenění – Ondra Komárek za nejlepšího pálkaře turnaje, Kryštof Kolev za nejvíce stažených bodů a Filip Němec za nejužitečnějšího hráče turnaje.

Pro nás trenéry to byl jednoznačně dosavadní vrchol sezony – ne kvůli výsledkům, ne kvůli umístění (i když to samozřejmě taky potěší).

Bylo to kvůli tomu, jak k turnaji malí orlíci přistupovali, jaké nadšení pro hru předváděli na hřiště i mimo něj; bylo to kvůli tomu, že chyby nebyly vůbec důležité; bylo to kvůli atmosféře, kterou dokázali na turnaji spolu s rodiči vytvořit; bylo to kvůli jejich rozzářeným obličejům; bylo to kvůli tomu, jak všichni táhli za jeden provaz; bylo to kvůli tomu, jak šli všichni společně jako jeden muž za svým cílem; bylo to … prostě přenádherný.

Nás trenéry to neskutečně bavilo a nakoplo nás to na celý zbytek sezony.  A myslím, že nejen nás.

 

Děkujeme. Filipovi, Kryštofovi, Madle, Márovi, Vikuli, Ondrovi, Matějovi, Danovi, Willimu, Vildovi, Lucce, Radkovi, Koljovi.

Fotogalerie zde.

Trenéři

P.S.: A Davide, už se konečně někdy, prosím, aspoň trošku tref do toho striku!