Byl krásný letní den, Temelín maloval na vymetené nebe obláčky a my měli před sebou poslední část cesty do malebné Hluboké nad Vltavou. „Tati, kdy už tam budem,“ zeptal se popáté za poslední tři minuty Tobík. Po rázné odpovědi a dalších dvaceti minutách ticha jsme dorazili do dějiště mistrovství České republiky kategorie U9!

Sedmnáct týmů, čtyři skupiny a v »béčku« Eagles, kteří v první den turnaje porazili s přehledem Plzeň 9:3 a bojovníky z Tempa (10:5), jejichž odpor zlomili až pěti body ve čtvrté směně.

A hurá na ubikaci. Hned jak jsme vystoupili z auta, dostalo se nám milého přivítání – dvě píchnutí od komárů a skvělá bílá omáčka s brambůrkem a kuřátkem z místní kantýny budiž důkazem.

Po vylízání talířů jsme na pokoji. Stmívání… „Hlavně neotvírat okna,“ zazněl povel. O pokoj vedle to jistá nejmenovaná trenérka riskla a po pár vteřinách měla na zdech třicet dalších spolubydlících patřících do čeledi dvoukřídlého hmyzu.

Tobík vzal naštěstí námitku o velkém vedru v cimře s nadhledem. „Tohle je nic. To si měl vidět náš pokoj na soustředění v Liberci,“ chvástal se! Na chvilku jsem si to představil a pak raději zmizel na strategickou rodičovskou poradu před sobotu – klíčovým dnem mistrovství.

Ten Eagles odstartovali snadnou výhrou nad Kladnem. Bum, bum, bum a bylo to 24:0. Čerňas s Oliverem doběhli coby první a druhý pálkaři pro pět bodů a koučové měli čas v sestavě lehce improvizovat!

Kluci si nestačili ani pořádně vydechnout a už si to štrádovali na hlavní hřiště ke čtvrtfinále proti Drakům. A byl to ze strany Eagles nejlepší zápas na turnaji. Orlíci se vyvarovali chyb v obraně a po solidním útoku si připsali vítězství 9:6. Semifinále!

Proti Hrochům se po dvouzápasové náloži hrálo ještě v sobotu. Na to, že chlapci poobědvali karbanátek s bramborovou kaší z pytlíku, předvedli solidní výkon. V dohrávce poslední směny dokonce konečky prstů sahali po obratu, no po běžecké chybičce bylo po nadějích. Finále se svými ratolestmi slavili mírumilovní tatínkové, maminky a příbuzní Brňanů.

Po návratu »domů« rodiče spláchli prohru alkoholem a děti univerzální bílou omáčkou, tentokrát s ryží.

Neděle, třináctého, 12 hodin a 20 minut. Zápas o bronz s Kotlářkou začal. Eagles měli dlouho všechno pod kontrolou. V šestém a posledním inningu ale »Pavouk« zatočil za stavu 1:5 Arabelininým prstenem jako Rumburak a bylo po legraci – 6:5. Brambora!

Brambora, jež chutnala lépe než ta z kantýny. I víc než ta z prášku. Kluci nechali na hřišti srdce a nakonec je stáli medaili dvě nepovedené směny v obraně ze šesti zápasů!

Tak sláva vítězům a čest poraženým. A hodným lidem, co nám nabourali auto a pak zbaběle odjeli a my si díky nim mohli ten výjimečný víkend pod zámkem o tři hodiny prodloužit.

Kompletní fotogalerie v prokliku fotky.