Za víření bubnů – jsme ( zase) mistři!

Obhájit titul mistra republiky U15 je práce. Vůbec stát se prvně mistrem republiky U15 je práce, tak jako stát se předtím mistry republiky U13. Tvrdá, nikdy nekončící práce hráčů, trenérů, rodičů – do totálního vyčerpání sil nebo ztráty disciplíny a trpělivosti na všech stranách a zas pořád dokola. A pak se to stane. A nám se to stalo!

Bratrstvo neohrožených

Velký dík patří všem. Od šéftrenéra, přes jeho tým, hráče, rodiče, sběrače míčků a hlídače tabulí. Bez nich by to nešlo. A bez příběhu, samozřejmě. Za vším hledej příběh. Tenhle se začal psát před devíti lety. Sešla se skupinka divokých rozjívených chlapečků, dostali pálku, rukavici a špičkovou , nezměrně trpělivou péči. Od stavění hradů z antuky v infieldu se  posunuli k naprostému soustředění na hru. To teď předvedli. V základní sestavě jich těch původních takových bylo pět – další skvělí kluci se přidávali, odcházeli a ti, kteří jsou dnes označení medailí pak zůstali.  Od pohazování míčkem a předhánění se na metách si tihle všichni spolu vysloužili a zasloužili respekt za dokonalou hru. Bratrstvo neohrožených. Při nejmenším pro uplynulých víkend bez pochyby. Jejich jména najdete níže. Bez errorů za zvuku bubnů letos prošli celým deštivým šampionátem U15. Bez zaváhání i v situaci, kdy byly sobotní zápasy pro nepřízeň počasí odloženy na neděli a pondělí. Nevyšli z rytmu.  Ve statistikách mají na předních místech pálkaře i nadhazovače

Máme ty nejlepší

Catcher Lukáš Derganz, který nás mistrovstvím provedl,  nenechal nikoho na pochybách, že vidí hru. Díky patří za bullpen a výdrž Šimonu Žufníčkovi. Máme ocenění pro nejlepšího nadhazovače i MVP. Páni kopce – s velkým respektem Šimon Vyklický (mladý muž bez nervů – Nejlepší nadhazovač turnaje) – ten nám zařídil semifinále  a famózní finálový Albert Pražák (klučík s divokou grimasou – Nejužitečnější hráč turnaje) skvěle backovaní těmi, kteří nastoupili, když to dál nešlo – Matyáš Trčka, Vojta Švejnoha a Lukáš Přívozník – ti všichni si zaslouží dík obdiv za perfektní práci.

Stálo za nimi a drželo je po celý víkend – proměnné, ale neprůstřelné pole – neskuteční outfieldeři  (Matyáš Polášek, Adam Buřival, Albert Pražák, Matyáš Trčka, Matouš Bubeník) , excelentní zákroky v proměnlivém infieldu (Šimon Vyklický, Matyáš Trčka, Lukáš Přívozník, Filip Kubíček, Aleš Prandžev, Matouš Bubeník). Počasí nám nepřálo –  bylo „hroší“ – asi proto se jediným Hrochům Brno podařilo nás o bod porazit. Jinak nikomu.

Finále

Draci Brno. Potkali jsme se už v semifinále. Černo zlatá lavina nás ale nesmetla ani zdaleka. Důstojný letitý soupeř, vždycky je to na krev. Žádný bod z takových zápasů není zadarmo ani na jedné straně. Tentokrát jsme byli lepší. Byli jsme totiž nejlepší. V semifinále Draci  – Eagles 0:2, ve finále Eagles – Draci 3:0. Bez zaváhání. Na třetí metu jsme pustili běžce ve finálovém zápase jen jednou. Většinou Šimon Vyklický v těsné spolupráci s Filipem Kubíčkem a Alešem Prandževem nepřipustili žádnou větší brněnskou divočinu – většina hráčů v černozlatém odcházela zpátky do dugoutu hned z první mety – ať už na ní chvilku pobyli či ji vůbec nedosáhli. Brňáci Pražáka nepálili.

A tak poslední (zasloužený) dechberoucí catch Alberta Pražáka v zadním poli ukončil letošní Mistrovství republiky U15, kde se tedy i letos stali Eagles Praha mistry.

A tak se příběh skupinky divokých chlapečků, co se prvně potkali před devíti lety a a pár ještě divočejších, kteří se k nim časem přidali, kluků, co spolu roky zůstali v dobrém i zlém,  se píše dál. A za rok zhruba ve stejnou dobu, už v dresech U18, se zbytku republiky, věřme, znovu postaví tohle bratrstvo neohrožených. Buďte u toho!

P.S. Sluší se poděkovat všem těm, kteří se na tomhle příběhu podílejí celé roky. Těm, co klukům poprvé předvedli, co s rukavicí a pálkou a míčem a na celý jejich úspěch zaseli – s láskou Jakub Trčka a Beny. Těm, kteří to po nich „rozdělané“ převzali a zkusili z nich udělat tým – Dan Krejčiřík, Jarda Antoň, Luboš Prandžev. A zvláštní dík patří hlavnímu trenérovi U15 Janu Drábkovi (a tedy velký obdiv Denise – ona dobře ví). A taky díky rodičům. Všem.  A do nebe těm z nich, kteří už s námi nejsou. Jestli to vidí, jsou pyšní.

Dík hráčům, kteří sledovali naši jízdu z dogoutu – jejich role je nezastupitelná. Vaše chvíle přijde a my tam s vámi budeme. Díky, Vláďo Lámere, Martine Kováři, Michale Goldschmiedt, Rudo Háku.  

Jsme MISTŘI!!!

Fotogalerie zde

Fotogalerie Švejnoška 🙂