Vrchol sezony extraligy žen zdevalvovala zpřísněná anticovidová nařízení plukovníka Prymuly, a tak se o víkendu finálová série dvou úhlavních rivalů z jednoho města Joudrs – Eagles odehrála bez diváků a jen na dvě vítězná utkání. Krč v obou z nich tahala za kratší konec (4:11, 0:2). Ze svého sedmého titulu v klubové historii se po zásluze radují na severu Prahy!

Kouč Joudrs Tomáš Kusý vytáhl ze svého arzenálu smrtící zbraň, jež zelenou družinu z Eagles Parku dvakrát během jednoho dne dočista zlikvidovala – Kateřina Kindermannová! Teprve šestnáctiletá nadhazovačka si s pálkařkami soupeře pohrávala chladnokrevně jako lasice kolčava při lovu zajíců.

„Nedokázali jsme se s ní popasovat,“ pokrčil rameny zklamaný kouč Sokola Petr Marek. První zápas z pohledu orlic nestál za nic, ve druhém nad jeho svěřenkyněmi párkrát prolétly jiskřičky naděje. No Kindermannová je ve druhé a třetí směně rychle uhasila.

Klíčové odpaly, jež by poslaly pro kýžené body běžce ze skórovacích pozic, se nekonaly. „Nestáhli jsme body. Přitom věc, kterou jsme v sezoně zvládali,“ posteskl si trenér. Mrzelo to dvojnásob; dominantní blondýna z prkna, která v Joudrs hostuje z Chomutova, totiž od čtvrté směny už ani jednu sokyni na metu nepustila.

Po homerunu veteránky Rendlové v dohrávce šesté směny tak bylo rozhodnuto definitivně. Jediným světlým momentem bylo, že si krčská hvězda Sabina Borecká uběhla svůj 400. extraligový hit v milovaném dresu Eagles. „Cíl byl zlato, nic jinýho,“ nevymlouval se Marek. „Výsledkově se sezona prostě nepovedla. Chtěli jsme vyhrát,“ pokračoval.

Jinak ale mohl mít ze specifické covidové sezony radost. „Bylo v ní hodně dílčích kroků, v nichž se holky strašně zlepšily,“ chválil semknutou partu, jež bezprostředně po finále definitivně opustila dlouholetá opora Jana Chýlová, jež ukončila kariéru. Také ona se podílela na úspěšné výchově krčského »potěru«. „Právě projev mladších hráček na pálce i v poli byl pozitivní. Zjistily, jak se hraje softball. Všechny holky makaj spolu, podporují se navzájem. Je u nich soudržnost. Na to musíme být hrdí a pyšní.“

Za rok se jeho ansábl hodlá prokousat do finále i potřetí v řadě. A ke čtyřicátému výročí vzniku klubu přivést do klubovny vítězný pohár. Byl by prvním po sedmi letech. „Můžeme slíbit, že holky udělají maximu, abychom narozeniny oslavili titulem,“ dušuje se Marek. „Chybí strašně málo.

Prohráli jsme dvě finálové série za sebou, takže jsme prošli přes dvě těžká play off. Teď to musíme sladit dohromady a věřím, že příští rok se to povede,“ uzavřel.