Jak jsme dob

yli Bussum

V pátek 22.5. večer jsme plným autobusem společně s našimi kadetkami a kadety Liberce vyrazili směr dobrodružství. V sobotu po příjezdu do Bussumi, malého městečka kousek od Amsterodamu, nás přivítal ukrutný, vytrtvalý déšť. Nic pěkného na začátek, ale když ustal, čekalo nás po zbylé dny už jen sucho, slunečno.

Pro kluky bohužel pořadatelé nenašli dostatek rodin a tak jsme se naštěstí ubytovali s kadetkami v clubhousu místního fotbalového týmu. Jedním slovem luxus. Trochu jsme potrénovali, shlédli část zápasu nejvyšší holandské baseballové ligy (domácí prohráli), stihli procházku i nákupy. A večer rychle dospat probělou noc v autobuse.

V neděli začínal samotný turnaj – jeho 25. ročník – v naší kategorii bylo přihlášeno 12 týmů z toho kromě nás ještě 2 týmy z Francie a zbytek Holanďané.

Rozděleni jsme byli do tří skupin a nám los přisoudil týmy Almere 90, Kinheim a místní jedničku HCAW. Do horní skupiny se měly posléze probojovat první ze skupin a nejlepší druhý tým.

Zápasy byly dlouhé pouze 65 minut, takže bylo potřeba dostat se rychle do vedení. Hrálo se na malém (žákovském) hřišti, nadhoz 15 m, hrací míč 8,5 nebo 9 podle domluvy týmů, 6 bodů na směnu.

Do prvního zápasu proti Almere 90 jsme vstupovali trochu nejistě, nevěděli jsme co očekávat, jak se kluci poperou s nervozitou, pravidly....rozkoukali se rychle, pálili jsme, Michal Kohout zápas korunoval dvoubodovým homerunem do CF. První vítězství 9:2.

V druhém zápase nás čekal tým Kinheim, jehož mužský A tým je momentálně na 4. místě v holandské lize. Přestože se zpětně jevil jako nejslabší tým naší skupiny, průběh zápasu a konečně ani výsledek tomu plně neodpovídal. Udrželi jsme těsnou výhru 5:4.

Měli jsme 2 vítězství a doufali, že nám to bude stačit do horní skupiny jako nejlepší tým ze druhého místa. Předpokládali jsme totiž, že místní HCAW budou nad naše síly...ale zřejmě jsme sebevědomého soupeře zaskočili...obsazoval sice mety, ale domů se dostal jen 2x. Rozhodující moment se stal hned v první směně, při 1 autu a obsazené 3 metě, kdy Kuba Černý na nadhozu reflexivně chytil bombu a hbitě zahrál další aut na třetí metě. Spolu s jeho super nadhozy a hlavně naším nebojácným útokem korunovaným mocným grandslamem Michala Kohouta do levého pole jsme silného soupeře přehráli vysoko 11:2.

Večer jsme si užívali barbeque, kluci vesele utráceli v tombole a nosilili odtud neuvěřitelné kousky a tuny kartiček. Dokonce našli síly i na fotbálek a do postele mířili dost pozdě.

V pondělí jsme se těšili na soupeře v horní skupině, kam se kromě nás z prvního místa probojovali oba francouzské týmy a náš známý soupeř HCAW jako nejlepší na druhém místě.

A hned ráno jsme si to s HCAW znovu rozdali. Čekali jsme ukrutnou pomstu, nadhoz vypadal velmi svižně. Ale klukům jako by to bylo úplně jedno. Hráli jsme naší hru, na pálce létaly odpaly, naopak soupeř se proti našemu Koudymu nemohl pořádně prosadit a pokud ano, pole to posbíralo. Došlo i na emoce, soupeř střídal nadhoz v rozporu s vlastními pravidly turnaje a ačkoliv jsme to reklamovali, rozhodčí nařídil pokračovat ve hře. Ale nebyl proti nám, v následující směně pískl 2 auty na metách v náš prospěch. Soupeř zkoušel i zda jsme neporušili počet doporučených nadhozů, ale neuspěli ani tak, Koudy házel úsporně, stačilo mu 55 nadhozů na vítězství 7:0. Sen....

Dalším soupeřem byl pařížský tým PUC, který v ranním zápase porazil své francouzské kolegy Huskies 8:0, takže jsme věděli, že nesmíme nic podcenit. A měli jsme pravdu, soupeř, v jehož řadách hráli tři výborní Japonci, hned v úvodu 2x skóroval. Podruhé v turnaji jsme se navíc museli srovnat s menším hracím míčem. Mára ale hned jako první muž lineupu trefil tvrdou ranou double za kratší plot hřiště a náš tým se opět rozjel a ujal se vedení 5:2 k čemuž přispěl i Koudyho 2bodový a zároveň první životní homerun za plot pravého pole. Soupeř se snažil zvrátit průběh zápasu výměnou jednoho japonského nadhazovače za druhého ještě rychlejšího (byl to rozhodně nejrychlejší nadhazovač na celém turnaji), ale Mára ho přinutil hodit neuvěřitelných 10 nadhozů (z toho 3 bally a zbytek Márovi foulbally) a 11 nadhoz nakonec poslal Mára prudkým odpalem do CF. Konečný výsledek zůstal 5:2.

A čekal nás poslední zápas celého turnaje proti dalším Francouzům – Huskies Ruen, jejichž muži loni vyhráli francouzskou ligu. Čas pokročil, hráli jsme až od 16 h., nervozita stoupala, toužili jsme vyhrát, navíc jsme čekali na rozhodčího a opět jsme museli hrát s malým míčem. Hráči (zvláště někteří) na hřišti únavou spali ve stoje. A soupeř do nás od začátku šel. Donutil nás chybovat a 3x skóroval. Hned jsme srovnali na 3:3. Ačkoliv nadhoz neměli nijak výjimečný, dělal nám trochu problém. Nicméně jsme, za vydatné pomoci hroznového cukru, tým vyburcovali a i ten poslední zápas týmovým výkonem nakonec vyhráli 6:3.

A už jsme si to jen užívali, kluci letěli na hlavní hřiště na vyhlášení jak splašení. Radost při předávání poháru byla nezapomenutelná.

Díky všem, byla to radost a velký zážitek.

Níže jsou výsledky našich skupin. A zde je odkaz na fotky a videa – jsou tam natočeny dva homeruny a je tam i ta radost na vyhlašování, posledním souborem je 50minutový sestřih druhého zápasu proti HCAW: https://goo.gl/N4XJCD

Neděle:

U13 Eagles-Almere 90                9 - 2

U13 HCAW pup1-Kinheim         11 - 1

U13 Almere 90-HCAW pup1     3 - 6

U13 Kinheim-Eagles                    4 - 5

U13 Eagles-HCAW pup1             11 - 2

U13 Kinheim-Almere 90            0 – 4

Pondělí:

U13 Huskies - PUC                       0 - 8

U13 HCAW pup1- Eagles            0 - 7

U13 HCAW pup1- Huskies         7 - 2

U13 Eagles - PUC                          5 - 2

U13 PUC - HCAW pup1               0 - 5

U13 Huskies - Eagles                   3 - 6