Neděle 29.5. patřila Českému baseballovému poháru v t-ballu pro děti do 8 let. Turnaj pro oblast Čechy se konal v Domažlicích. Probudili jsme se sice do mlhavého rána, dokonce i trochu mžilo, ale počasí se postupně vylepšovalo.

Čekal nás nabitý program a hned ráno i nejtěžší soupeř - pražští sousedé z Tempa. Náš plán byl stejný jako týden předtím na Poháru U9 – tedy hrát NÁŠ baseball, vyhrát pokud možno každou směnu a hlavně hrát tak, aby nás to bavilo. A plán vyšel – vyhráli jsme celkově 13:7 a naše hra jako baseball vypadala.

Před námi byla jediná pauza v turnaji, ale nejprve jsme museli splnit soutěže Masters. Nebylo to vůbec špatné, jen souhra se nám ani jednou nepovedla bez přehozu.

Pak jsme si trochu vydechli, nacpali bříška řízkem a šli na tým z Plzně. A byl to pro nás nečekaně tvrdý oříšek – řízky nás asi trochu otupily, soupeř cíleně sťukával míče směrem ke třetí metě, a my jsme si s těmi pomalu skákajícími míčky na hrbolaté trávě často neuměli poradit. A při nucených autech nám míč vyskakoval z rukavic. I tak jsme 3 ze 4 směn dokázali vyhrát (či vyrovnat) a tak nám v dohrávce stačil 1 vítězný bod – skóre se zastavilo na výsledku 13:12.

Hned poté jsme se postavili domácím Wolfs. Řízek konečně přinesl tělu sílu místo únavy a tak jsme domácí smetli 20:2 aniž bychom byli v celém zápase autováni.

A opět jen s malou pauzou nás čekalo finále. Hrálo se na 6 směn a soupeřem byl podle očekávání pražský rival Tempo. Byl to hezký zápas s baseballovými momenty na obou stranách. Rozhodl náš útok, kdy jsme splnili plán a vyhráli 4 z 5 směn, z toho ve dvou směnách jsme dosáhli plného možného počtu 5 doběhů na 2 auty. Jen v jedné směně naše obrana polevila a nezahrála 3 auty, takže umožnila soupeři také 5x skórovat. Dohrávku už jsme hrát nemuseli, zvítězili jsme zaslouženě 18 :13.

Radost byla velká (vlastně pořád je), zase byly medaile, sladkosti a taky šampaňské, které jsme pili z poháru pro vítěze.

Z Masters si Mára Sindelář odnesl cenu za nejdelší hod (32 m) a celkově jsme skončili na 2. místě za Tempem.

Trocha hodnocení: V týmu bylo 6 hráčů/hráček, kteří, ač jim letos bude teprve 8, mohou být označeni za zkušené hráče! A ti svou úlohu splnili na výbornou. Naše vnitřní pole umí chytit odpal (a to i v rybičce), umí hodit, chytit. A co je nejlepší – ví kam má hodit. Umíme nucené auty na všech metách, umíme zahrát aut na běžce, který špatně vyběhne při luftu. V útoku nám odpaly ze stativu létají do vnějšího pole, slajdujeme.

Měli jsme s sebou ale i 4 hráče, kteří hrají první sezonu a myslím, že soupeři je od těch zkušenějších mohli jen těžko rozeznat. Rozkoukávají se zatím ve vnějším poli či na catcherovi a dělají to dobře. Odpaly chytají ze vzduchu i zastavují po zemi (opět jsme k plotu běhali jen málo), hbitě přihazují do vnitřku a to správným směrem (ke správné metě či polaři). Na pálce musíme techniku odpalu ještě trochu potrénovat, ale v zápase bojovali, odpalovali a byli úspěšní. A vylepšili i běhání po metách, špatný běh při odpalu do vzduchu jsme měli snad jen jeden a mety už nepřebíháme tak často, držíme se v „domečku“. Takže pochvala patří opravdu všem.

Toto je desítka vítězů: Willi Ballay, Ráďa Derganz, Pepa Grygera, Madla Klímová, Ondra Komárek, Štěpán Matoušek, Kristýna Rašínová, Mára Šindelář, Matěj Švejnoha a Viki Trčková.

Závěrem opět VELKÝ DÍK rodičům nejen za ty bezva děti, ale i za náročný večírek, dvojitě vítěznému zapisovateli Vláďovi (asi nám nosí štěstí) a Járovi za trénováni i kaučink, je to super a moc mi to baví!

Alena