Adélo, máš sedmý titul v řadě. Šest jich bylo s Joudrs, tenhle je hned první po přestupu do Eagles. V čem je zvláštní?
Tak nevím, jestli bych úplně volila slovo zvláštní, ale je jiný. Jiný je v tom, že jsme ho vyhrály s holkami z Eagles, což je jiný tým, než ve kterém jsem většinu své kariéry byla.

Jak moc je tenhle titul pro tebe důležitý?
Důležitý je pro mě moc, stejně jako všechny ty předchozí. Holky mi stačily za tu jedinou sezónu moc přirůst k srdci, takže to na důležitosti tohoto titulu přidává. Stejně tak sehrálo velkou roli množství příležitostí v play off, kterých bylo víc než dříve.

Uvědomuješ si, že jsi jediná v téhle zemi, která má takovou šňůru titulů?
Upřímně? Ani ne, protože zrovna tenhle ukazatel pro mě není vůbec důležitý. Ale určitě je to zajímavé slyšet (smích).

Skoro by se dalo říct legenda…
To určitě ne! Měla jsem tu čest hrát nebo trénovat s legendami jako jsou Lucie Zappová, Eva Rendlová, Lucie Petrásková, Lída Kučerková či Lenka Tobola, za což jsem velmi vděčná a ráda na to vzpomínám. Ale až se k nim aspoň lehce přiblížím můžeme si napsat. (smích)

Před sezonou jsi přestoupila právě z Joudrs do Eagles, největšímu rivalovi, s nímž jste hráli o titul před rokem. To by se dalo přirovnat jako odejít ze Sparty do Slavie. Jak bylo těžké se adaptovat a jak jsi cítila podporu nového klubu a nových spoluhráček?
Přestup byl pro mě z mnoha důvodů dost psychicky náročný, ale v novém klubu jsem se cítila dobře velmi rychle. Holky mi s tím hodně pomohly, moc hezky mě přijaly. Teda doufám (smích). Všechna komunikace probíhá krásně. Jak s trenéry, tak s ostatními. Ale s celou situací mi dost pomohly i bývalé spoluhráčky z Joudrs. Ukázaly mi, že to není jen o softballu a na našem přátelství se nic nezměnilo.

Takže sezóna v novém klubu. V čem byla jiná, než ty roky před tím?
Pro mě asi nejvíc ve stylu trénování. Oba styly, které jsem zažila (jak v Joudrs, tak Eagles) mají určitě něco do sebe. Na stylu kouče Vojty Albrechta se mi líbí ta přemýšlivost nad vším. Chtíč, aby všichni dokázali nad hrou přemýšlet samostatně a předvídat situace. A asi není žádná dovednost, na kterou by Vojta nevymyslel cvičení nebo pomůcky.

Jaké byly v sezóně zápasy s Joudrs a jak jsi cítila ty finálové?
Každý si asi dokáže představit, jaké je to házet na holky, s nimiž se vidíte osm let několikrát týdně na tréninku. Nicméně všechny chápeme, že je to jen o hře a není v tom vůbec nic osobního. Finálové zápasy asi nebyly nijak jiné, byla bych nervózní proti komukoli ve finále.

Eagles získali titul po 12 letech. Pomohla tobě ve finále právě i detailnější znalost soupeře?
Určitě po těch letech znám jejich slabiny a naopak silné stránky, ale to samé mohly říct ony o mě. Ve výsledku bych řekla, že se to vyruší. Ony vědí, že já vím a já vím, že ony to vědí. (smích)

A jaká tedy byla sezóna? Navíc v semifinále chybělo málo a do finále postoupily Ledenice, prohrávaly jste už 0-2 na zápasy.
Sezóna byla strašně pestrá a zábavná. Zažily jsme s holkama jsme výkonnostní krizičku, potom jsme se zase nakoply na poháru v Itálii, kde jsme proti kvalitním soupeřům hráy moc hezké zápasy, a nakonec tam získaly bronzovou medaili. 

Právě pohár vnímám jako klíčový bod sezóny, který nás připravil na play-off. To nezačalo úplně podle našich představ, kdy jsme prohrávaly v sérii s Ledenicemi 2:0 a navíc soupeřky v třetím zápase měly za vyrovnaného skóre v 6. směně naplněné mety bez autu. 

Ale nevzdaly jsme se. A nakonec to dotáhly až k titulu! Tohle play-off mělo obrovský drajv a energii, bylo to zkrátka krásné.

Když jste získaly vítězný bod čtvrtého finále, co se ti honilo hlavou?
Popravdě nic moc. Ještě teď mi to asi nedochází, jak by mělo. Cítila jsem velkou úlevu, že už nebudu muset být v té permanentní křeči. Také jsem cítila velkou vděčnost a hrdost. Vděčnost za ty příležitosti a skvělé věci, které můžeme dělat. No a hrdost na celý náš tým.

Jak silný bude tento tým v příštím roce a může titul obhájit?
Tým podle mých informací moc změnami kádru neprojde. Jsme velmi mladý tým plný talentu. Očekávala bych, že po dosažení titulu nás to ještě víc nakopne a budeme trénovat, abychom byly lepší než tuto sezónu. Věřím, že tento tým má na to, aby obhájil titul.

Autor: Vítězslav Bureš