A premiéra to byla nakonec úspěšná – hra předčila veškerá naše očekávání – všechna orlíčata náramně dobře pálila, tím jsme rozhodně zúčastněné týmy předčili. Běh po metách se zlepšoval každou odběhnutou metou a náš intenzivní listopadový trénink slidování byl znát – nemáme v týmu nikoho, kdo by se opravdu bál jít do skluzu.

Obranná hra vyžaduje souhru mnoha faktorů – chytit odpal, hodit ho na správné místo – tam ho znovu chytit a autovat. A to nám samozřejmě dělá zatím nejvíc problémů. Ale my to nevzdávali a během turnaje jsme neslevili a stále zkoušeli hrát auty na správných metách. A nakonec se povedly nucené auty na třetí i druhé metě, několik autů na jedničce a chytli jsme i nějaké lufty a linedrive. Také jsme se učili správné zabíhání a vlastně i spoustu drobností, které tvoří zápas a Vám všem ostatním přijdou tak samozřejmé – pálkařské pořadí, sbírání pálky, příprava pálkaře v boxu, sledování signalizace coachů, pozdrav na konci zápasu, soustředění při hře samotné…

Výsledkem byly tři výhry a jedna remíza. Konečné pořadí se nevyhlašovalo.

---

Druhý turnaj se pro změnu odehrál o posledním adventu v hale v Berouně. S částečně obměněnou sestavou hráčů (cílem bylo vyzkoušet na obou turnajích všechny hráče co máme na soupisce, bohužel 3 děti byly nemocné..) jsme sehráli 4 zápasy proti týmům kategorie U9, a v některých případech byl výškový rozdíl opravdu velký. I tady prožili někteří z nás svůj první turnaj. A mohla bych opakovat výše napsané – dobré pálení, běh po metách i slidy a nejvíc trablů při obrané hře v poli - z celkových patnácti odehraných směn jsme dokázali zahrát 3 auty jen v šesti z nich, ve čtyřech směnách jsme nezahráli žádný aut a ve zbytku alespoň jeden. Což znamená, že jsme všechny zápasy prohráli, byť dva z nich jen o bod v dohrávce. To samozřejmě nevadí, protože každá herní zkušenost je k nezaplacení!

Teď si užijeme Vánoce a po Novém roce většina z našich hráčů (14) vyrazí na svoje možná první sportovní soustředění do Nymburka!

Alena