Od aktivního baseballisty přes tatínka dvou softballistek až po asistenta u týmu žen A. Jiří Pleva je s Eagles spojený už řadu let a softball pro něj dávno není jen sportem, ale životním stylem. V rozhovoru prozrazuje, co ho na trénování nejvíc naplňuje, jaké hodnoty se snaží hráčkám předávat i mimo hřiště a na co se nejvíc těší v letošní sezoně.
Třetí kolo Extraligy U16 hostily Eagles Praha Ve dnech 6. a 7. června 2026 hostil areál Ve Studeném jednu ze skupin 3. kola Extraligy kadetek U16. Do Prahy dorazily týmy Tempo Praha, Blue Force, Sabat Praha, Waynes Pardubice a domácí Eagles Praha. Pro Eagles šlo o mimořádně důležitý turnaj. Vyrovnaná tabulka soutěže a nový systém postupu na podzimní Mistrovství ČR znamenaly, že každé vítězství mohlo výrazně zamíchat pořadím.
V dalším díle série Více než trenér představujeme osobnost, která je s Eagles spojená už více než tři desetiletí. Daniela Viktorýnová je šéftrenérkou softballu, dlouholetou hráčkou, trenérkou i mentorkou mnoha generací softballistek. V rozhovoru prozradila, jak se dostala k softballu, co ji na trénování nejvíc baví a jaké hodnoty se snaží předávat svým svěřenkyním.
Baseball ho provází už od mládí. Přestože tehdy nakonec dal přednost fotbalu, cesta ho po letech zavedla zpět do Eagles – tentokrát v roli trenéra. Jan Bárta dnes působí jako asistent trenéra kategorie U9 a pomáhá nejmladším hráčům rozvíjet nejen baseballové dovednosti, ale i vztah ke sportu.
Jméno a role v Eagles: Petr "Méďa" Čermák
Jak dlouho jsi u Eagles?
Jsem jeden ze zakládajících členů Sokola Krč, zažil jsem všechna období budování areálu, rozvoje klubu i různých názvů klubů až po Eagles Praha.
Jak ses dostal k softballu?
Jednoduše. Na gymnáziu nás profesor tělocviku odvezl MHD hned první hodinu těláku na staré Tempo, v šatně otevřel starou dřevěnou obrovskou bednu, snad lodní kufr z dob osidlování Ameriky, plnou rukavic a míčů značky Batos a řekl:
„Tady si vezměte rukavice a běžte si házet.“
„Jojo, na levou ruku, čím bys chtěl asi házet?“
Co tě na trénování nejvíc baví?
Předávat zkušenosti, sledovat rozvoj softbalových dovedností hráček, pozorovat i jejich mentální vývoj, sdílet radost i z drobných úspěchů.
Jaký typ trenéra podle sebe jsi? ?
Tuto otázku nechť zhodnotí někdo z kolegů trenérů. Sám si netroufám se někam zařazovat.
Nejtěžší moment v roli trenéra?
Rozhodování o nominaci na turnaj/zápas. Koho musím nechat mimo tým, když bych nejraději vzal všechny.
Co se snažíš hráčkám předat kromě softballu?
Pozitivní přístup ke sportu i k životu.
Co děláš mimo softball?
Aha, on je taky nějaký čas mimo softball? Když se nějaký čas objeví, věnuji se vnučkám, jezdím s kamarády na kole nebo na lyže, zajdu na rockový koncert.
Jak vypadá tvůj běžný den?
Snídaně v autě, jízda 1 až 1,5 hodiny na stavbu, pracovní povinnosti na místě, jízda 1 až 1,5 hodiny na hřiště nebo domů. Trénink.
A kromě práce? Omrknout informace o softballu, výsledky všech softballových Eagles týmů a taky baseballového A-týmu, připravit se na trénink, zorganizovat věci (zejména oblíbené nominace) k nadcházejícímu hracímu víkendu.
Co tě dokáže nejvíc vypnout a odreagovat?
Trénink, zápas, posezení s přáteli.
Káva nebo energy drink?
Raději zelený čaj. Jo a červené víno, když už je vhodný čas.
Co bys vzkázal hráčkám nebo rodičům?
Jsme amatérský sport. VŠICHNI softball hrajeme, trénujeme a vedeme hráčky s čistou láskou, radostí a nadšením ve svém volném čase. Někdy i na úkor vlastních rodin. Tak je potřeba nahlížet na celou softballovou i baseballovou komunitu, která se vyskytuje na hřištích a v klubovnách.
Na co se těšíš v nové sezoně?
Prostě na novou sezonu, tentokrát s ženami B v 1. lize žen. Vždycky je to parádní pocit být na hřišti. I po těch letech. Téměř nirvána.
A letos se těším taky na novou zkušenost, kterou bude Olympiáda dětí a mládeže. A tým Prahy na ODM, jehož součástí je mi ctí být.
