Adéla Linková měla důvod k oslavě. Právě si pověsila na krk zlatou medaili za další triumf v extralize. Už sedmou. V řadě. Jako první hráčka české historie. Před zraky rodičů a bratra, kteří ze Dvora Králové jezdí na každý její zápas. Bylo po čtvrtém finále, v němž odházela pět směn a v němž dopsala úžasný příběh. Triumf si totiž připsala proti Joudrs - týmu, s nímž slavila své předchozí úspěchy a který z ní udělal velkou hráčku a poslal i do reprezentace. Proti týmu, kde dodnes má kamarádky. “Jestli jsem legenda?” To určitě ne, smála se šestadvacetiletá nadhazovačka při rozhovoru pro klubový web.
Dvanáct let dlouhé čekání Eagles na další mistrovský titul z Extraligy žen je u konce. Hráčkám Eagles se podařilo ve čtvrtém utkání porazit rivalky a obhájkyně titulu z Joudrs Praha 1:0 a rozhodnout tak celou sérii 3:1 na zápasy.
Díky poskytnuté finanční podpoře se nám podařilo výrazně zlepšit podmínky pro sportovní přípravu dětí a mládeže v Eagles Praha a zároveň rozšířit možnosti jejich účasti v soutěžích a na turnajích.
Ženský A-tým Eagles čeká finálová série proti Joudrs. Po dramatickém semifinále, ve kterém Eagles dokázaly otočit sérii z 0:2 na 3:2, jsme před startem bojů o titul vyzpovídali hlavního trenéra Vojtěcha Albrechta.
ne 24. 5. 2026
Petr "Méďa" Čermák: „Softball nehrajeme z povinnosti. Hrajeme ho s čistou láskou, radostí a nadšením.“
Jméno a role v Eagles:
Petr "Méďa" Čermák
Jak dlouho jsi u Eagles? Jsem jeden ze zakládajících členů Sokola Krč, zažil jsem všechna období budování areálu, rozvoje klubu i různých názvů klubů až po Eagles Praha.
Jak ses dostal k softballu? Jednoduše. Na gymnáziu nás profesor tělocviku odvezl MHD hned první hodinu těláku na staré Tempo, v šatně otevřel starou dřevěnou obrovskou bednu, snad lodní kufr z dob osidlování Ameriky, plnou rukavic a míčů značky Batos a řekl: „Tady si vezměte rukavice a běžte si házet.“ „Jojo, na levou ruku, čím bys chtěl asi házet?“
Co tě na trénování nejvíc baví? Předávat zkušenosti, sledovat rozvoj softbalových dovedností hráček, pozorovat i jejich mentální vývoj, sdílet radost i z drobných úspěchů.
Jaký typ trenéra podle sebe jsi? ? Tuto otázku nechť zhodnotí někdo z kolegů trenérů. Sám si netroufám se někam zařazovat.
Nejtěžší moment v roli trenéra? Rozhodování o nominaci na turnaj/zápas. Koho musím nechat mimo tým, když bych nejraději vzal všechny.
Co se snažíš hráčkám předat kromě softballu? Pozitivní přístup ke sportu i k životu.
Co děláš mimo softball? Aha, on je taky nějaký čas mimo softball? Když se nějaký čas objeví, věnuji se vnučkám, jezdím s kamarády na kole nebo na lyže, zajdu na rockový koncert.
Jak vypadá tvůj běžný den? Snídaně v autě, jízda 1 až 1,5 hodiny na stavbu, pracovní povinnosti na místě, jízda 1 až 1,5 hodiny na hřiště nebo domů. Trénink. A kromě práce? Omrknout informace o softballu, výsledky všech softballových Eagles týmů a taky baseballového A-týmu, připravit se na trénink, zorganizovat věci (zejména oblíbené nominace) k nadcházejícímu hracímu víkendu.
Co tě dokáže nejvíc vypnout a odreagovat? Trénink, zápas, posezení s přáteli.
Káva nebo energy drink? Raději zelený čaj. Jo a červené víno, když už je vhodný čas.
Co bys vzkázal hráčkám nebo rodičům? Jsme amatérský sport. VŠICHNI softball hrajeme, trénujeme a vedeme hráčky s čistou láskou, radostí a nadšením ve svém volném čase. Někdy i na úkor vlastních rodin. Tak je potřeba nahlížet na celou softballovou i baseballovou komunitu, která se vyskytuje na hřištích a v klubovnách.
Na co se těšíš v nové sezoně? Prostě na novou sezonu, tentokrát s ženami B v 1. lize žen. Vždycky je to parádní pocit být na hřišti. I po těch letech. Téměř nirvána. A letos se těším taky na novou zkušenost, kterou bude Olympiáda dětí a mládeže. A tým Prahy na ODM, jehož součástí je mi ctí být.
