V sobotu 17. října se Eagles Park zaplnil hráči, trenéry, rodiči a přáteli klubu, kteří společně oslavili závěr baseballové a softballové sezóny 2026. Tradiční Family Day přilákal více než 300 návštěvníků a nabídl den plný sportu, skvělé atmosféry, společných zážitků i slavnostního ocenění těch nejlepších. Nechyběl rodičovský slowpitch a tombola s výtěžkem 19 000 Kč.
Adéla Linková měla důvod k oslavě. Právě si pověsila na krk zlatou medaili za další triumf v extralize. Už sedmou. V řadě. Jako první hráčka české historie. Před zraky rodičů a bratra, kteří ze Dvora Králové jezdí na každý její zápas. Bylo po čtvrtém finále, v němž odházela pět směn a v němž dopsala úžasný příběh. Triumf si totiž připsala proti Joudrs - týmu, s nímž slavila své předchozí úspěchy a který z ní udělal velkou hráčku a poslal i do reprezentace. Proti týmu, kde dodnes má kamarádky. “Jestli jsem legenda?” To určitě ne, smála se šestadvacetiletá nadhazovačka při rozhovoru pro klubový web.
Dvanáct let dlouhé čekání Eagles na další mistrovský titul z Extraligy žen je u konce. Hráčkám Eagles se podařilo ve čtvrtém utkání porazit rivalky a obhájkyně titulu z Joudrs Praha 1:0 a rozhodnout tak celou sérii 3:1 na zápasy.
Díky poskytnuté finanční podpoře se nám podařilo výrazně zlepšit podmínky pro sportovní přípravu dětí a mládeže v Eagles Praha a zároveň rozšířit možnosti jejich účasti v soutěžích a na turnajích.
st 26. 6. 2024Urbanová Kristýna
U9: Ohlédnutí za půlkou sezony
Tým devítek, což je celkem 5 holek a 12 kluků, má za sebou jarní část sezony, v níž jsme zatím odehráli 11 dvojzápasů v rámci Pražského přeboru a zúčastnili jsme se celkem 8 turnajů. Celkem je to 53 utkání.
Nejvíc nás těší předváděná hra na zápasech proti starším týmům v rámci Coachballové ligy a na stříbrném Supercupu. Tam jsme zažili, jaké to je, když soupeři pálí daleké odpaly a běhají drze po metách. Užili jsme si i pocity bezmoci, kdy naše útočné snahy končily v rukavicích soupeřů. To vše nás mělo posílit, pomoci pochopit, že jsou okamžiky, kdy hrajeme svou nejlepší hru a na vítězství to přesto nemusí stačit. Oceňuji, že jsme se rvali vždy až do konce. Nikdo to nevzdával. Už umíme hodit i tyhle nezdary za hlavu, většinou….
Na vrcholné turnaje naší kategorie jezdíme v roli favoritů, všichni znají naši sílu, všichni proti nám chtějí předvést to nejlepší co v nich je, proto je tak důležité, aby si hráči tenhle tlak nepřipouštěli, uměli si s ním poradit. Na Českém baseballovém poháru divize Čechy nám to šlo jak po másle až do finále. A tam to na nás padlo – bubny, tlak soupeřů a z něj pramenící naše chyby v obraně, vychytané odpaly, frustrace, deka nad celým týmem, zkrátka vše se to sešlo v ten nejmíň vhodný okamžik. Zaslouženě jsme prohráli, dostali za uši. Moc užitečná zkušenost.
O 14 dní později na Open poháru ČSA už jsme žádné drama nepřipustili, zvládli jsme i poslední krok a zaslouženě vyhráli i když hluk fanoušků se tomu předchozímu zcela vyrovnal.
Loni byl tenhle tým pro nás trenéry jedna velká neznámá. Postupně jsme stoupali, věci do sebe začali zapadat, fungovat. Výsledkem byl megaúspěch (vyhráli jsme vše co tahle kategorie nabízí, včetně First Cupu) se kterým nikdo nepočítal. Letos jsme samozřejmě chtěli navázat, pokračujeme v cestě. Letos má každý možnost vyzkoušet nespočet postů, hledáme ideální sestavu a zároveň objevujeme skrytý potenciál. Pomalu připravujeme hráče na přechod do další kategorie. Teď nás čeká v srpnu soustředění a snad úplně nejdřívější termín MČR co pamatuji. Ještě ani nezačne škola a my budeme vědět, kdo je letošním mistrem ČR. Ale ani v září nebudeme zahálet, čeká nás ještě dost turnajů a končíme až začátkem října. Tak nám držte palce!