19_20230822_181100.jpg
711_20220319_112044.jpg

Natko díky! Natálie Kopicová juniorkou roku 2018.

Natálie Kopicová byla zvolena juniorkou roku. Její liberecko-pražský softballový život tak dostal další impuls k tvrdé práci. Kromě výzvy v podobě přípravy s ženskou reprezentací si juniorka s pálkařským průměrem 0.500 vysnila stipendium na americké univerzitě.

Získala jsi titul nejlepší juniorky do 22 let. Jak jsi trénovala v letošním roce, že to takhle dobře dopadlo?

Snažila jsem se věnovat trénování jak to jen šlo. Trénovala jsem v Liberci a jezdila na Eagles. Každý víkend jsme měli s Juniorskou reprezentací soustředění nebo SCM. 

V kolika letech jsi začínala se softballem, nebo i baseballem, kde a kdo tě v mládí z trenérů nejvíc ovlivnil?

 V 7 letech jsem začala hrát baseball v Liberci. Do Patriots mě přivedl Honza Drábek, který mě v mládí se svým tátou Jindrou Drábkem nejvíce ovlivnili. Se softballem jsem se začala seznamovat až ve 12/13 letech. 

Jak se stalo, že jsi začala hrát softball za Eagles?

V Liberci jsem hrála s Natkou Tvrzníkovou a Sabinou Markovou, se kterými jsme baseball mohly hrát pouze do 14 let. Když mi bylo 12, musela se začít hledat alternativa, kde bychom mohly začít hrát softball. Jelikož mezi námi třemi a holkami, které v Liberci hrály softball, byl veliký věkový rozdíl a nedostatek softballových trenérů. Zvolili jsme Eagles, kam nás přivedl Honza Drábek.

Jak je náročné dát dohromady studium a bydlení v Liberci a tréninky v Praze?

Když koukám na holky, které dojíždějí z Ostravy nebo Brna, tak si říkám, že můžu být ráda za dojíždění z Liberce, ale zrovna lehké to není, je to dost časově náročné, ještě když nejezdíte pokaždé autem a o škole ani nemluvím. Ale zatím se to pokaždé dalo nějak zvládnout. 

Jak zvládáš prozatím tréninky s ženskou reprezentací? Co pro tebe vůbec toto pozvání do seniorské reprezentace znamená? Co musíš všechno splnit a jak to zvládneš se studijními povinnostmi v maturitním ročníku?

Zatím zvládám :D

Pozvání si velmi cením. Je to nová zkušenost a plno nových lidí. Jsem ráda za možnost být a trénovat s nimi a nabírat stále nové zkušenosti. Každý týden musíme plnit určitý počet kondičních, pálkařských a regeneračních jednotek. Společné tréninky probíhají každou středu a jednou za 14 dní máme víkendové soustředění. Studijní povinnosti v maturitním ročníku se samozřejmě snažím a budu snažit plnit, jak nejlépe to jde. Ne vždycky to bude lehký, ale jednou jsem si to tak vybrala, tak už to dotáhnu do konce.

 



Ucházíš o stipendium na jedné z univerzit v USA. Co si od tohoto kroku slibuješ? Na co se těšíš, z čeho máš obavy? 

Hlavně si bych si chtěla vyzkoušet hrát softball na jiné úrovni. Pokud to vyjde, tak se nejvíce těším na nové prostředí a nové lidi, zároveň je to věc, ze které mám největší obavy. Nevím jak se mi tam povede, jak mě hráčky a trenéři příjmou a celkově, je to úplně jiný “svět” než Česká republika. 

V jakém stadiu se nyní nacházíš?

Zatím jsem ve stadiu psaní testů, které jsou potřeba, pokud se ucházíte o studium v USA.

zdroj: https://softball.cz/article.ph...