Jméno a role v Eagles

Alena Duspěvová, trenérka U8/U9

Jak dlouho jsi u Eagles?

Dost… zhruba 30 let.

Jak ses dostala k softballu?

Až na střední škole. S kamarádkou jsme si šly softball vyzkoušet a já u něj zůstala až dodnes.

Co tě na trénování nejvíc baví?

Všechno, opravdu. Je skvělé sledovat, jak se z prvotního chaosu postupně rodí hra, souhra, individuální dovednosti i týmová parta.

Jaký typ trenérky podle sebe jsi?

Jsem důsledná a chci dětem předat dobré základy, aby měly na čem stavět v dalších kategoriích. Snažím se být fér a rozhodně pozitivní.

Nejtěžší moment v roli trenérky?

Nic konkrétního mě nenapadá. Prohry samozřejmě zamrzí a nemám ráda vyhrocenou nebo negativní atmosféru na hřišti ani kolem něj. To podle mě k dětskému sportu nepatří.

Co se snažíš hráčům předat kromě baseballu a softballu?

Budu spokojená, když se děti, které ode mě odcházejí do další kategorie, nebudou bát dělat chyby a nebudou se hroutit z proher. Snažíme se v nich probudit týmovost a smysl pro fair play. To jsou věci, které se hodí i do života mimo sport.

Co děláš mimo baseball?

Mimo baseball? Kdy to je?

Jak vypadá tvůj běžný den?

Většinou práce – baseball – rodina – spánek.

Co tě dokáže nejvíc vypnout a odreagovat?

Pokec s kamarádkami, dobrý film, knížka nebo výlet.

Káva nebo energy drink?

Jednoznačně kafíčko.

Co bys vzkázala hráčům a rodičům?

Hráčkám a hráčům bych přála, aby je baseball a softball bavil a stal se součástí jejich života, stejně jako u mě. A rodičům bych vzkázala, aby byli trpěliví a bavili se tou hrou.

Na co se nejvíc těšíš v sezoně?

Na zápasy. Právě kvůli nim přece trénujeme. To je ta odměna.

Kdo z týmu nejvíc mluví?

Rozinka, ale ani ostatní nijak nezaostávají. Neznám trénink, kdy by bylo ticho.

Kdo chodí nejvíc pozdě?

No, jsou tací… ale vzhledem k tomu, že jsou ještě malí a vozí je rodiče, jsou v tom vlastně nevinně.

Nejoblíbenější snack na zápasech?

Reese’s.