Adéla Linková měla důvod k oslavě. Právě si pověsila na krk zlatou medaili za další triumf v extralize. Už sedmou. V řadě. Jako první hráčka české historie. Před zraky rodičů a bratra, kteří ze Dvora Králové jezdí na každý její zápas. Bylo po čtvrtém finále, v němž odházela pět směn a v němž dopsala úžasný příběh. Triumf si totiž připsala proti Joudrs - týmu, s nímž slavila své předchozí úspěchy a který z ní udělal velkou hráčku a poslal i do reprezentace. Proti týmu, kde dodnes má kamarádky. “Jestli jsem legenda?” To určitě ne, smála se šestadvacetiletá nadhazovačka při rozhovoru pro klubový web.
Dvanáct let dlouhé čekání Eagles na další mistrovský titul z Extraligy žen je u konce. Hráčkám Eagles se podařilo ve čtvrtém utkání porazit rivalky a obhájkyně titulu z Joudrs Praha 1:0 a rozhodnout tak celou sérii 3:1 na zápasy.
Díky poskytnuté finanční podpoře se nám podařilo výrazně zlepšit podmínky pro sportovní přípravu dětí a mládeže v Eagles Praha a zároveň rozšířit možnosti jejich účasti v soutěžích a na turnajích.
Ženský A-tým Eagles čeká finálová série proti Joudrs. Po dramatickém semifinále, ve kterém Eagles dokázaly otočit sérii z 0:2 na 3:2, jsme před startem bojů o titul vyzpovídali hlavního trenéra Vojtěcha Albrechta.
po 8. 6. 2026
Daniela Viktorýnová: Trenérství je nekonečná cesta
V dalším díle série Více než trenér představujeme osobnost, která je s Eagles spojená už více než tři desetiletí. Daniela Viktorýnová je šéftrenérkou softballu, dlouholetou hráčkou, trenérkou i mentorkou mnoha generací softballistek. V rozhovoru prozradila, jak se dostala k softballu, co ji na trénování nejvíc baví a jaké hodnoty se snaží předávat svým svěřenkyním.
Jméno a role v Eagles?
Daniela Viktorýnová. Jsem šéftrenérka softballu v Eagles.
Jak dlouho jsi u Eagles?
V klubu jsem, myslím, od roku 1989 nebo 1990.
Jak ses dostala k softballu?
Chodila jsem na atletickou sportovní školu a moje trenérka Zuzka Šrejbrová hrála za Krč. Jednou mě pozvala, ať si zkusím softball. A už jsem u něj zůstala.
Co tě na trénování nejvíc baví?
Baví mě celý proces. Radost mi dělá sledovat, jak se hráčky zlepšují, posouvají a rostou. A samozřejmě mě baví samotné koučování během zápasů i tréninků.
Jaký typ trenéra podle sebe jsi?
Myslím, že mám od každé nátury trochu. Snažím se mít oko na hru i na dovednosti hráček, někdy jsem klidná, jindy nervózní. Věřím, že trenérství je nekonečná cesta a člověk se učí pořád.
Nejtěžší moment v roli trenéra?
Ten bude asi až budu končit.
Co se snažíš hráčům předat kromě softballu?
Slušnost, všímavost k ostatním lidem i respekt ke hře samotné.
Co děláš mimo softball?
Pracuji na softballové asociaci. Ve volném čase jsem nejraději s dcerou, kamarády nebo vyrážím za kulturou.
Jak vypadá tvůj běžný den?
Pracuji na různých projektech, vedu tréninky a snažím se stihnout i věci doma. A hlavně si najít čas na rodinu.
Co tě dokáže nejvíc vypnout a odreagovat?
Dobrá kniha, káva s kamarády nebo cestování kamkoliv.
Káva nebo energy drink?
Káva. Samozřejmě!
Co bys vzkázala hráčům nebo rodičům?
Softball je skvělý komunitní sport, ve kterém můžete potkat přátele na celý život.
Na co se těšíš v sezoně?
Na všechny týmy, se kterými spolupracuji, a na společné zážitky, které nás čekají.
Kdo z týmu nejvíc mluví?
Vedle Džejny a trenérky (haha) je to asi Šnela s Áďou.
