V sobotu 17. října se Eagles Park zaplnil hráči, trenéry, rodiči a přáteli klubu, kteří společně oslavili závěr baseballové a softballové sezóny 2026. Tradiční Family Day přilákal více než 300 návštěvníků a nabídl den plný sportu, skvělé atmosféry, společných zážitků i slavnostního ocenění těch nejlepších. Nechyběl rodičovský slowpitch a tombola s výtěžkem 19 000 Kč.
Adéla Linková měla důvod k oslavě. Právě si pověsila na krk zlatou medaili za další triumf v extralize. Už sedmou. V řadě. Jako první hráčka české historie. Před zraky rodičů a bratra, kteří ze Dvora Králové jezdí na každý její zápas. Bylo po čtvrtém finále, v němž odházela pět směn a v němž dopsala úžasný příběh. Triumf si totiž připsala proti Joudrs - týmu, s nímž slavila své předchozí úspěchy a který z ní udělal velkou hráčku a poslal i do reprezentace. Proti týmu, kde dodnes má kamarádky. “Jestli jsem legenda?” To určitě ne, smála se šestadvacetiletá nadhazovačka při rozhovoru pro klubový web.
Dvanáct let dlouhé čekání Eagles na další mistrovský titul z Extraligy žen je u konce. Hráčkám Eagles se podařilo ve čtvrtém utkání porazit rivalky a obhájkyně titulu z Joudrs Praha 1:0 a rozhodnout tak celou sérii 3:1 na zápasy.
Díky poskytnuté finanční podpoře se nám podařilo výrazně zlepšit podmínky pro sportovní přípravu dětí a mládeže v Eagles Praha a zároveň rozšířit možnosti jejich účasti v soutěžích a na turnajích.
V dalším díle série Více než trenér představujeme osobnost, která je s Eagles spojená už více než tři desetiletí. Daniela Viktorýnová je šéftrenérkou softballu, dlouholetou hráčkou, trenérkou i mentorkou mnoha generací softballistek. V rozhovoru prozradila, jak se dostala k softballu, co ji na trénování nejvíc baví a jaké hodnoty se snaží předávat svým svěřenkyním.
Daniela Viktorýnová. Jsem šéftrenérka softballu v Eagles.
V klubu jsem, myslím, od roku 1989 nebo 1990.
Chodila jsem na atletickou sportovní školu a moje trenérka Zuzka Šrejbrová hrála za Krč. Jednou mě pozvala, ať si zkusím softball. A už jsem u něj zůstala.
Baví mě celý proces. Radost mi dělá sledovat, jak se hráčky zlepšují, posouvají a rostou. A samozřejmě mě baví samotné koučování během zápasů i tréninků.
Myslím, že mám od každé nátury trochu. Snažím se mít oko na hru i na dovednosti hráček, někdy jsem klidná, jindy nervózní. Věřím, že trenérství je nekonečná cesta a člověk se učí pořád.
Ten bude asi až budu končit.
Slušnost, všímavost k ostatním lidem i respekt ke hře samotné.
Pracuji na softballové asociaci. Ve volném čase jsem nejraději s dcerou, kamarády nebo vyrážím za kulturou.
Pracuji na různých projektech, vedu tréninky a snažím se stihnout i věci doma. A hlavně si najít čas na rodinu.
Dobrá kniha, káva s kamarády nebo cestování kamkoliv.
Káva. Samozřejmě!
Softball je skvělý komunitní sport, ve kterém můžete potkat přátele na celý život.
Na všechny týmy, se kterými spolupracuji, a na společné zážitky, které nás čekají.
Vedle Džejny a trenérky (haha) je to asi Šnela s Áďou.
Občas bohužel i já.
Proteinová tyčinka nebo wrap z naší Cantiny.
