Třetí kolo Extraligy U16 hostily Eagles Praha
Ve dnech 6. a 7. června 2026 hostil areál Ve Studeném jednu ze skupin 3. kola Extraligy kadetek U16. Do Prahy dorazily týmy Tempo Praha, Blue Force, Sabat Praha, Waynes Pardubice a domácí Eagles Praha.
Pro Eagles šlo o mimořádně důležitý turnaj. Vyrovnaná tabulka soutěže a nový systém postupu na podzimní Mistrovství ČR znamenaly, že každé vítězství mohlo výrazně zamíchat pořadím.
V dalším díle série Více než trenér představujeme osobnost, která je s Eagles spojená už více než tři desetiletí. Daniela Viktorýnová je šéftrenérkou softballu, dlouholetou hráčkou, trenérkou i mentorkou mnoha generací softballistek. V rozhovoru prozradila, jak se dostala k softballu, co ji na trénování nejvíc baví a jaké hodnoty se snaží předávat svým svěřenkyním.
Baseball ho provází už od mládí. Přestože tehdy nakonec dal přednost fotbalu, cesta ho po letech zavedla zpět do Eagles – tentokrát v roli trenéra. Jan Bárta dnes působí jako asistent trenéra kategorie U9 a pomáhá nejmladším hráčům rozvíjet nejen baseballové dovednosti, ale i vztah ke sportu.
Ve dnech 21.–24. května 2026 se v areálech Hluboká a Trhové Sviny odehrál Open Pohár ČSA kadetek U16. Turnaj, který mnozí považují za ještě náročnější než samotné Mistrovství ČR, přivedl na jedno místo výběr nejlepších hráček celé kategorie. Týmy často nastupovaly posílené o hostující hráčky a konkurence byla mimořádně silná. Naše kadetky však během tří dnů předvedly skvělé výkony a po dramatických bojích si odvezly cenné stříbrné medaile.
dnes v 14:05
Jiří Pleva: „Hodnoty ze softballu platí i v běžném životě“
Od aktivního baseballisty přes tatínka dvou softballistek až po asistenta u týmu žen A. Jiří Pleva je s Eagles spojený už řadu let a softball pro něj dávno není jen sportem, ale životním stylem. V rozhovoru prozrazuje, co ho na trénování nejvíc naplňuje, jaké hodnoty se snaží hráčkám předávat i mimo hřiště a na co se nejvíc těší v letošní sezoně.
Jméno a role v Eagles: Jiří Pleva, asistent u týmu žen A.
Jak dlouho jsi u Eagles? Oficiálně jsem se stal trenérem v roce 2016, ale už předtím jsem pomáhal u týmu žákyň, kde hrála moje dcera Štěpánka.
Jak ses dostal k softballu? K softballu jsem se dostal přes baseball. Ten jsem začal hrát už v roce 1986 za dnes již neexistující klub Kovo Praha. Mám dvě dcery, a tak bylo přirozené, že jsem je vedl k pálkovacím sportům. Když nastal správný čas, přivedl jsem je do Eagles, kde působí dodnes.
Co tě na trénování nejvíc baví? Baví mě práce s jednotlivými hráčkami a jejich individuální rozvoj – ať už po herní, nebo mentální stránce. Největší satisfakcí je pro mě vidět, jak dokážou svůj progres zúročit v důležitých a vypjatých momentech zápasů.
Jaký typ trenéra podle sebe jsi? Navenek působím spíš jako klidný, věcný a rozvážný člověk. Uvnitř to ale bývá často mnohem bouřlivější. Důležité je, aby moje emoce působily pozitivně na tým.
Nejtěžší moment v roli trenéra? Ten mám snad ještě před sebou a doufám, že ho ustojím.
Co se snažíš hráčkám předat kromě softballu? Softball a baseball jsou pro mě způsob života. Hodnoty, které jsou důležité v kolektivním sportu, jsou důležité i v běžném životě. Úcta k soupeřům a rozhodčím, zodpovědnost vůči týmu nebo osobní disciplína – to jsou věci, které bych chtěl, aby si hráčky odnesly i mimo hřiště.
Co děláš mimo softball? Profesně mám na starosti českou pobočku mezinárodní technologické společnosti. Zároveň jsem stále aktivním baseballistou v Old Boys Praha a nejraději trávím volný čas s rodinou a přáteli.
Jak vypadá tvůj běžný den? Většinu dne zabírají pracovní povinnosti – jednání s klienty, projekty a vedení společnosti. Odpoledne pak většinou patří tréninku nebo zápasu, ať už mému vlastnímu, nebo s holkami. Když mám volný večer, rád si odpočinu doma na zahradě.
Co tě dokáže nejvíc vypnout a odreagovat? Nejvíc si odpočinu při přípravě dobrého jídla pro naši poměrně početnou rodinu.
Káva nebo energy drink? Jednoznačně káva. Silné espresso je jasná volba.
Co bys vzkázal hráčkám nebo rodičům? Softball je krásná a všestranná hra. Berte ji takovou, jaká je, a užívejte si každý moment, který přináší.
Na co se těšíš v sezoně? Těším se na každý zápas, ale nejvíc na vrcholy sezony. Letos nás po dlouhé době čeká evropský pohár a samozřejmě také podzimní play-off.
Kdo z týmu nejvíc mluví? Takových je víc, takže raději nebudu jmenovat, abych na někoho nezapomněl.
Kdo chodí nejvíc pozdě? Tady mám jasno, ale jméno neprozradím. Jen napovím, že se jí povedlo zaspat na večerní trénink, na který se hodinu předtím sama přihlásila, a dokonce i na dlouho plánovaný reprezentační výjezd.
Nejoblíbenější snack na zápasech? Během zápasů moc nejím. Občas ale holkám uzmu nějaký bonbon, který v dugoutu rozhodně nesmí chybět.