19_20230822_181100.jpg

T-ballisti jsou vicemistry ČR pro rok 2014 - 15.10.2014

O víkendu 4. – 5. Října 2014 vyrazili naši nejmladší na finálový turnaj softbalové extraligy, jehož vítěz má právo nosit titul Mistr ČR.

T-ballisti jsou vicemistry ČR pro rok 2014

O víkendu 4. – 5. Října 2014 vyrazili naši nejmladší na finálový turnaj softbalové extraligy, jehož vítěz má právo nosit titul Mistr ČR.

Nebudu zastírat, že na turnaj jsme jeli v roli favoritů - v průběhu roku jsme 4 ze 6 turnajů extraligy vyhráli, když na poslední turnaj před finále navíc kvůli kolizi s MČR v coachballu vyrazili naše U8.

Bohužel již sobota ukázala, že jsme svoji roli rozhodně nenaplnili, a musím upřímně přiznat, že z přístupu některých našich hráčů jsem byl silně rozčarován, a stříbrné medaile s ohledem na průběh turnaje považuji za veliký úspěch.

Jako první nás v sobotu čekal tradiční soupeř – Klackaři z Kostelce. Soupeř nás hned v první směně zaskočil velikou chutí na pálce a s pomocí naší nejisté hry v obraně se ujal vedení o 4 body. Naštěstí jsme hned v zápětí dokázali snížit a v další směně dokonce srovnat stav na 4:4. To ale bylo bohužel z naší strany vše. Nadále bodoval již jen soupeř, když naše pálka otupila a většinou pouze lehkými lufty do vnitřního pole dávala vyniknout polařům soupeře. Konečný stav zápasu – Klackaři zvítězili 7:4.

V přestávce mezi zápasy trenéři přemýšleli, jak hráče vytrhnout z letargie, těm ale prohra v zápase zřejmě nevadila, čas si krátili fotbálkem. V první směně dalšího zápasu proti Rytířům z Trutnova to vypadalo, že se naše pálka vzpamatovala. Byla při chuti a dotáhla domů 2 body. Bohužel, jak se později ukázalo, to bylo vše, co v tomto zápase předvedla. Soupeř naproti tomu trpělivě přidával bod po bodu, až se konečné skóre zastavilo na stavu 9:2 pro soupeře. Přestože výsledek byl horší než v prvním zápase a k ideálnímu výkonu měli hráči stále daleko, je třeba přiznat, že se hra orlíků trochu zlepšila, a že soupeř měl při některých odpalech také hodně štěstí.

Po tomto zápase měli hráči naordinován klid, měli relaxovat. V podstatě všichni však tento pokyn nedodrželi. Ze strany trenérů za této situace přišel neočekávaný, ale kupodivu velice účinný krok. Protože se ale jedná o velmi cenné know-how, nebudeme se tu o něm více rozepisovat, modří stejně vědí ;-). Znovuzrození Eagles tak „odnesli“ Hroši z Havlíčkova Brodu, náš poslední sobotní soupeř. Opět byla na hřišti k vodění jistá obrana, která soupeři nedovolila ani jeden bod, a pálka si také prošla reinkarnací – takto jsme jí znali celou sezónu. Výsledek 11:0 nám určil třetí místo ve skupině a jako prvního nedělního soupeře nám do cesty přivedl Žraloky z Ledenic.

Neděle – to už byly zápasy buď anebo, pokud jsme chtěli bojovat o medaile, další zaváhání jsme si už dovolit nemohli. Naštěstí výkony Eagles v zápase se Žraloky navázali na poslední sobotní zápas – jistá obrana a živá pálka. Postupně jsme přidávali body a zápas jsme i přes velice sympatický a bojovný výkon soupeře vyhráli 10:0. Byli jsme v semifinále!

Zde jsme narazili na našeho tradičního rivala, tým Rytířů z Trutnova. A že jsme jim měli ze soboty co oplácet! V první směně jsme zaútočili a dostali se do vedení 2:1. A to jsme již nepustili. Bylo vidět, že naši hrají opět s chutí, dostávali soupeře pod tlak a vynucovali se jeho chyby. A když naše obrana hrála svojí hru, mohli jsme se po vítězství 15:2 radovat z postupu do finále! Že se dostaneme tak vysoko, jsem si po prvních dvou zápasech ve skupině netroufal ani pomyslet.

Ve finále nás čekali pořádně rozjetí Klackaři. Jako hosté jsme začínali na pálce. Nebylo to úplně zlé, skórovali jsme jednou a hra na pálce byla celkem dobrá. Ale co se pak začalo dít v poli, bylo nevídané. Soupeř sice pálil s chutí, tvrdé odpaly, často do vnějšího pole. Ale místo toho, aby je naše pole zastavilo a zahrálo aut či podrželo běžce na první metě, míče nám v poli lítaly jako čarodějnice o sabatu a nebylo síly, která by je zkrotila. Po první směně tak soupeř vedl 4:1. Bohužel herní výkon z obrany dolehl i na pálku a opět se rozjela nám známá hra soupeřova vnitřního pole „vyautuj si svého pálkaře“. Zkrátka, síly na otočení vývoje utkání již nebyly, Klackaři se rozjeli naplno a my nevěděli, jak je zastavit. Hráči se pak sami ještě rozptylovali lamentováním nad výroky rozhodčích. Bohužel nutno konstatovat, že zápas jsme si prohráli sami. Nebyli jsme schopni plnit ani jednouché pokyny trenérů, a to zejména na pálce.

Finálový turnaj jsme tedy zakončili obhajobou loňského stříbra, a to je samo o sobě veliký úspěch. I když ne všechny nám zápasy vyšly, jak bychom si my i hráči představovali, musím ocenit, že tým v sobě našel vnitřní sílu, aby se po nevýrazných výkonech v prvních zápasech přece jen vzepjal a ukázal nám všem, že t-ball prostě umí. Jenom ta hlava ale musí chtít.

Emma Beňová byla navíc vyhlášena nejužitečnější hráčkou turnaje.

Všem hráčům od srdce gratuluji. Protože ne každý o sobě může říct, že je VÍCEMISTR ČR v t-ballu pro rok 2014!

Let´s fly Eagles!